Proteiny v běhu a cyklistice

Stále se setkávám s přežitými názory na protein v cyklistice a lehké atletice. Většinou se jedná o názor, že užívání proteinu vede k nadměrné svalnatosti a tudíž „nadváze“. Hned v úvodu musím tuto mylnou domněnku vyvrátit. Protein totiž není příčinou velikých a těžkých svalů, je jen jejich nezbytnou podmínkou pro vznik. Je „pouze“ stavebním kamenem. Existence kamenolomu ve vašem okolí, také sama o sobě nezapříčiní, že budete vlastnit honosnou zděnou usedlost. Přebujelé svaly na cyklistovi jsou proto dílem špatně vedeného tréninku (pokud se nejedná o sprintera nebo dráhaře tam je to jiná). Musíme si uvědomit, že to co vede k obrovským stehnům či lýtkům jsou tréninkové stimuly, které našemu tělu říkají: „Vytvoř větší svaly, protože je potřebuješ“.

Teď trochu vědy. Jakou byste typovali, že vědci naměřili potřebu proteinu u vytrvalostního sportovce? Odpověď „překvapivě“ zní: větší než třeba u kulturisty. A proč je to tak? Protože vytrvalec trpí větší ztráty svaloviny v důsledku mnohem většího množství pohybových cyklů než třeba fitkař. Tuto ztrátu potřebuje vyrovnat příjmem proteinů ze stravy a z proteinových nápojů. Potřeba kulturisty v průměru 1,2g/kg tělesné váhy, cyklisty 1,8g/kg, pro zjednodušení neřešme, jaké má kolo. Svaly lze do jisté míry ochránit i konzumací čistých volných aminokyselin – např. BCAA, L-Glutamin, to je také odpověď na otázku: Co si dát po výkonu.

Nyní se nám otevírají 4 cesty. 1) Cyklista proteiny nedoplní – Výsledek se dostaví postupně a bude se stupňovat. Úbytek výkonnosti, následuje vizuální úbytek svalů, přetrénování, kolaps, nemoc. 2) Cyklista doplní proteiny ze stravy. Vyrovná dusíkovou bilanci (pokryje potřebu proteinů), jeho regenerace ale bude trvat déle (komplikovaná strava trvá) a bude překonán cyklistou, který jde třetí cestou. Pakliže to odmítne a bude přesto tlačit na pilu, přetrénuje se. 3) Proteiny doplní jak důmyslně navrženou stravou, tak proteinovými nápoji. Dodrží-li správné pokyny pro použití, bude pociťovat menší únavu a bolest ve svalech. Bude si moci dovolit delší tréninkové bloky, natrénuje více a bude mít blíže úspěchu. 4) Při konzumaci proteinů výhradně z proteinových nápojů zanedbá důležitost makro živin obsažených ve stravě a přivodí si trávící komplikace a jiné zdravotní problémy. Přinejmenším neudrží rozmanitost stravy.

Co mě tedy jako cyklistu na používání proteinových nápojů zajímá, je především to, jak to funguje. Protein musí projít trávícím ústrojím a teprve rozštěpený na aminokyseliny může putovat krví na místo určení. Na syrovátkovém proteinu si ceníme nejvíce toho, že se jedná o odfiltrovanou nejhodnotnější složku mléka, očištěnou o tuk a o laktózu. Takto zhodnocený syrovátkový protein má urychlenou vstřebatelnost = urychlená regenerace (a to je to, co chceme). Syrovátkový protein je nejlepší hned po tréninku/po závodě. Před, zároveň s, nebo po sacharidech. Samozřejmě tak jako u všeho máme na výběr a musíme si stanovit priority. Doplnit dříve energii? Nebo aminokyseliny z proteinu? Nebo zároveň? Pomaleji vstřebatelnými proteiny ze stravy mohu krýt potřebu v pozdějších hodinách dne (regenerace může probíhat až 72h). Syrovátkový protein také v závislosti na poměru jednotlivých frakcí podporuje tělesnou imunitu. Konzumací proteinu po výkonu nalačno !bez přidání sacharidů! docílíme vyhubnutí, resp. redukce podkožního tuku. Stejně tak spojením s pomalým proteiny (tvaroh mléko) namísto večeře. Na závěr doporučuji pročíst příbuzný článek: Speciální výživa v cyklistice

F.Degl 1.11.2006