5. část o antioxidantech vitaminu C, B, A, D, E, K

8 Přehled doplňků stravy a požadavky na jejich složení

 

Zde uvádím jen některé doplňky stravy jako stručný přehled. Ve skupině minerálních látek, některých rostlin a dalších doplňků jich existuje samozřejmě mnohem více.

 

8.1 Vitaminy

 

Vitaminy jsou biologicky aktivní látky, které musí lidský organismus přijímat ve stravě, jelikož je není schopen sám syntetizovat. Působí jako prekursory biokatalyzátorů (kofaktory enzymů a hormonů) nebo jako antioxidanty. Pro každý vitamin existuje optimální denní dávka, při nižším příjmu vitaminu se po čase může vytvořit hypovitaminóza, u některých vitaminů se může při nadměrném příjmu naopak vytvořit hypervitaminóza. Vitaminy jsou velice heterogenní (zcela odlišné chemické struktury i biochemické funkce, i většinou odlišné zdroje), proto se do skupin dělí dle své rozpustnosti. Mezi vitaminy rozpustné v tucích patří vitamin A, D, E a K, vitaminy rozpustné ve vodě jsou vitaminy skupiny B, biotin a vitamin C (32,40).

Vitaminy, které se označují jako doplňky stravy, lze použít jen v určité formě (44).

 

 

8.1.1 Vitamin A (DDD – 800 µg)

 

Vitamin A, jinak nazývaný také retinol, je potřebný pro funkce a růst buněk, významně se účastní procesu vidění, má antioxidační účinky. Je to jeden z vitaminů, kterým se lze předávkovat především při chybném užívání koncentrovaných vitaminových preparátů, proto je jeho příjem nutno sledovat, zvláště pak v těhotenství (10,32).

Retinol se vykytuje pouze v živočišných potravinách jako játra, žloutek či mléko. Jeho provitaminy (karotenoidy, betakaroten, lykopen) získáváme z potravin rostlinného původu, především v červené a žluté zelenině a v ovoci (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě retinolu, retinyl-acetátu, retinyl-palmitátu a β-karotenu (44).

 

Obohacování chleba vitaminem A může snížit mortalitu dětí o 23-34% a mortalitu těhotných a kojících žen o 40% u populace chudých rodin v mnoha zemích (nedostatek vitaminu A přispívá také k nedostatku železa). Mlynáři a pekaři uvádějí, že ztráty vitaminu A, ke kterým při obohacování mouky dochází, jsou zanedbatelné ve srovnání s výsledkem,  který obohacování přináší. Upečený obohacený chléb obsahuje 99% vitaminu A ještě po třech dnech skladování při teplotě 22˚C (4).  

 

8.1.2 Vitamin D (DDD – 5 µg)

 

Vitamin D, jinak také nazývaný kalciferol, působí  na hospodaření organismu s vápníkem, fosforem a na stav kostí. Důležité jsou jeho dvě formy, vitamin D2 (ergokalciferol) rostlinného původu a vitamin D3 (cholekalciferol) živočišného původu. Prvkem pro jeho aktivaci je působení UV paprsků, v létě probíhá syntéza ve větším měřítku než v zimě. Hypovitaminóza se projevuje v dětství jako křivice, v dospělosti jako osteomalacie (u žen po menopauze je dnes hojná osteoporóza) (10,32).

Kalciferol se nachází v rybím tuku, játrech, mořských rybách, žloutku a másle, také
ve fortifikovaných výrobkách jako mléko a margaríny (31).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě cholekalciferolu a ergokalciferolu (44).

 

Ve Švýcarsku dospěli v květnu roku 2003 k rozhodnutí, že hodnota 125 μg vitaminu D denně bude mít příznivý vliv na zdraví seniorů bydlících v domově důchodců s nedostatkem slunečního záření a trpících osteomalácií.. Této hodnoty se dosáhlo díky obohacování chleba vitaminem D, což se prokázalo jako účinné, hustota kostí u seniorů vzrostla a také hladina vitaminu v séru se zvýšila (29).

 

8.1.3 Vitamin E (DDD – 10 mg)

 

Vitamin E neboli tokoferol patří mezi hlavní přírodní antioxidanty a vykazuje protektivní působení v biologických membránách, je přítomen ve všech tkáních. Regenerace probíhá vitaminem C, kyselinou močovou nebo glutathionem. Při hypovitaminóze se zkracuje doba přežívání erytrocytů, vzniká anémie, dále dochází k poruchám reprodukce, neurologickým poruchám či svalové dystrofii. Jeho příjem závisí na obsahu polynenasycených MK v potravě – jejich zvýšený příjem vyžaduje vyšší přívod vitaminu E (10,31).

Tokoferol se vyskytuje v rostlinných olejích, obilných klíčkách, ořechách a semenech, ve vnitřnostech, vejcích a mléce a v tmavě zelené listové zelenině (31).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě D-α-tokoferolu, DL-α-tokoferolu, D-α-tokoferyl-acetátu, DL-α-tokoferyl-acetátu a D-α-tokoferyl-sukcinátu (44).

 

8.1.4 Vitamin K (DDD – 1 µg na 1 kg tělesné hmotnosti)

 

Vitamin K ovlivňuje srážení krve, tvoří hemokoagulační faktory, dále je zodpovědný
za syntézu bílkovin plazmy, je potřebný ke kalcifikaci kostí a na oxidativní fosforylace (10,31).

Vitamin K je produkován mikroflórou střeva, jinak se vykytuje v listové zelenině, obilovinách, ovoci, dále pak v játrech, mase a vejcích (31).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě fylochinonu (fytomenadionu) (44).

 

8.1.5 Vitamin B1 – thiamin (DDD – 1,4 mg)

 

Thiamin je považován za kritický vitamin, jehož příjem je často nedostatečný. Je to způsobeno nízkým příjmem celozrnných potravin a preferencí bílého chleba – jeho obsah v moukách totiž závisí na stupni vymletí. Thiamin je koenzymem v reakcích energetického metabolismu a ovlivňuje uvolňování energie ze substrátů. Při akutním nedostatku se může vyskytnout nemoc beri-beri, která se projevuje poruchami nervového a kardiovaskulárního systému (10,31).

Thiamin se vyskytuje například v mase, vnitřnostech, kvasnicích či tmavé mouce, v luštěninách a bramborách (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě thiamin-hydrochloridu a thiamin-mononitrátu (44).

 

8.1.6 Vitamin B2 – riboflavin (DDD – 1,6 mg)

 

Riboflavin má funkci v energetickém metabolismu a úlohu v metabolismu bílkovin. Stupeň vymletí mouky ovlivňuje jeho obsah stejně jako u thiaminu. Zvýšit jeho příjem se doporučuje u infekčních onemocnění, chirurgických zákroků, polytraumat, abúzu alkoholu
a vysokého příjmu tuků (10).

Riboflavin se vykytuje ve stejných zdrojích jako thiamin, ale navíc je ve vyšším množství obsažen v mléce a listové zelenině (32).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě riboflavinu a riboflavin-5-fosfátu (sodná sůl) (44).

 

8.1.7 Niacin – vitamin B3 (DDD – 18 mg)

 

Niacin se účastní pochodů v dýchacím řetězci a dalších oxido-redukčních reakcích. Jeho deficit není příliš běžný, v organismu se tvoří z aminokyseliny tryptofanu, s jeho nedostatkem se setkáváme jen u osob s extrémními stravovacími odchylkami jako jsou populace odkázané na kukuřici a kukuřičné výrobky coby hlavní zdroj výživy (tryptofan je v kukuřici limitující aminokyselinou). U takových populací vzniká nemoc zvaná pelagra, projevující se průjmem, demencí a dermatitidou (10).

Niacin se nachází v kvasnicích, tmavé mouce, luštěninách, rýži, těstovinách, také v mase, játrech a v tuňácích (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě kyseliny nikotinové a nikotinamidu (44).

 

8.1.8 Kyselina pantotenová – vitamin B5 (DDD – 6 mg)

 

Přívod kyseliny pantotenové je smíšenou stravou pravděpodobně pokryt. Je součástí koenzymu A, který je ústřední látkou metabolismu. Má vliv na růst a regeneraci, obranu proti infekci, hojení a epitelizaci, působí proti stresu (10,31).

Kyselina pantotenová se vyskytuje v mase, mléce, žloutku a v potravinách rostlinného původu jako ovoce, zelenina a semena (31).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě D-pantothenanu vápenatého,
D-pantothenanu sodného a dexpanthenolu (44).

 

8.1.9 Vitamin B6 – pyridoxin (DDD – 2 mg)

 

Pyridoxin působí jak koenzym v metabolismu aminokyselin, ovlivňuje nervové funkce, imunitní systém a syntézu hemoglobinu. Zvýšený příjem se doporučuje těhotným a kojícím ženám, adolescentům, starším osobám a kuřákům (10).

Výskyt pyridoxinu je stejný jako u předchozích vitaminů skupiny B.

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě pyridoxin-hydrochloridu a pyridoxin-5-fostátu (44).

 

Obsah vitaminu B v tabletách B-komplexu: B1 2 mg

                                                              B2 2 mg

                                                              B3 20 mg

                                                              B5 3 mg

                                                              B6 1 mg (10)

 

8.1.10 Kyselina listová – vitamin B9 (DDD – 200 µg)

 

Deficit kyseliny listové může být poměrně častý, jelikož ve smíšené stravě je jí poměrně málo, při vaření a působení světla dochází ke ztrátám. Podílí se na biosyntéze DNA, regeneruje dělící se buňky. Nedostatek může vést nepřímo k nádorovému bujení a také k hyperhomocysteinemii, která je považována za nezávislý rizikový faktor kardiovaskulárních nemocí. Zásoba v těle je asi na 100 dní. Nedostatek působí krevní poruchy a poruchy sliznic
a u těhotných žen může vést ke vzniku poruch vývoje plodu (10,31).

Dobrými zdroji kyseliny listové jsou játra, obilné klíčky, listová zelenina a květák (32).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě kyseliny pteroylmonoglutamové
a kalcium-L-methylfolátu (44).

 

8.1.11 Vitamin B12 – kobalamin (DDD – 1 µg)

 

Kobalamin se nachází pouze v potravinách živočišného původu, z toho také plyne jeho nedostatek ve stravě vegetariánů a veganů. Vstřebává se v ileu jedině tehdy, pokud byl vytvořen komplex z vitaminu a vnitřního faktoru tvořeného v buňkách žaludeční sliznice. Vitamin B12 tvoří zásobu v játrech, příznaky nedostatku se mohou projevit až po několika letech. Jeho úkol v organismu je při syntéze hemu, aminokyselin, nukleových kyselin, účastní se metabolismu MK (10,31).

Kobalamin najdeme především v játrech, mase, mléce, vejcích a ústřicích (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě kyanokobalaminu a hydroxykobalaminu (44).

8.1.12 Biotin (DDD – 0,15 mg)

 

Nedostatek biotinu neboli vitaminu H nebyl zjištěn při konzumaci běžné smíšené stravy. Biotin je koenzymem karboxylačních reakcí, při kterých přenáší skupiny CO2 (10).

Mezi zdroje biotinu patří játra, ledviny, kvasnice, některé luštěniny a zelenina (32).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě D-biotinu (44).

 

8.1.13 Vitamin C (DDD – 60 mg)

 

Vitamin C je snad nejznámějším vitaminem. Opice, člověk a morče ztratili schopnost jej syntetizovat, proto ho musí přijímat v potravě. Dlouhodobý deficit způsobuje u dospělých kurděje s poruchami pojivových tkání a nehojením ran. Má významnou antioxidační aktivitu, čímž chrání před aterogenesí a onkogenesí. Je rovněž kofaktorem enzymu, který se účastní reakce vzniku kolagenu, který zajišťuje funkci vazivové tkáně. Při hypovitaminóze vzniká únava a snižuje se odolnost k infekcím (10,31).

Vitamin C se nachází v čerstvém ovoci (především černý rybíz, citrusy, jahody)
a zelenině (paprika) (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě kyseliny L-askorbové, L-askorbanu vápenatého, L-askorbanu draselného, L-askorbanu sodného a L-askorbyl-6-palmitátu (44).

Ajax loader