Obsah košíku
Žádné položky v košíku
Zimní přípravy a výživa triatleta Jiřího Kaluse
Příprava na závodní sezónu byla letos opravdu tvrdá. Zima mi neumožnila moc kvalitních kilometrů u nás, a tak jsem se vydal hned na čtyři soustředění v teple.
Na první tréninkový kemp jsme v únoru z Budapeště odletěli na Lanzarote na Kanárské ostrovy, a to pouze ve dvou. Strávili jsme zde týden, a poté jsme si pobyt ještě o další týden prodloužili. Kromě najíždění kilometrů na „rovinách“ jsme zabrali druhý týden také na plavání a zpevňování středu těla. Vařili jsme si sami, a tak velkou roli hrála právě strava od 4fitness, tedy přesněji puding jako svačinka a sacharidy s BCAA ihned po tréninkové jednotce.
Na své druhé soustředění jsem nemusel dlouho čekat, a necelý týden po návratu domů jsme se vydali se sparingem, který byl se mnou na Lanzarote, a ještě s bývalým reprezentačním cyklistou, na týdenní soustředění. Tentokrát jsme pouze vyměnili Lanzarote za další sopečný ostrov - Tenerife. Jak jsem dříve psal, že na Lanzarote jsou „roviny“, na Tenerife žádná rovina není. Běžecké tempové tréninky (4km – 3km – 2km) jsem musel podstoupit na asfaltu, kde jsem běhal 200m tam a 200m zpátky. Poprvé jsem se letos šel po kole vykoupat do moře. Teplota však ještě nebyla ideální, a bez neoprenu jsem vydržel 40minut. Plavání i běh šli tedy trochu bokem, což mi až tak nevadilo, jelikož potřebuji potrénovat především kolo. Kilometry sice tolik neubývaly, ale zato minuty a hodiny ano. Například, jeden den jsme si naložili na talíř 180km dlouhou trasu s převýšením přes 4000m. Zvládli jsme to za 8hodin, a zdolali jsme i nejdelší kopec v Evropě. Celkem cca 50km dlouhý a nejvyšší bod 2307m.n.m. Kromě tréninků jsme museli zajet i do hlavního města Santa Cruz de Tenerife. Byla to pecka, a již teď se plánuji vrátit zpět na Tenerife. Tento ostrov má opravdu své kouzlo.
Doma v Brně jsem strávil další týden a hned potom s týmem hurá na Malorku. Ubytováni jsme byli v hotelu s polopenzí na západním pobřeží ostrova. Kvůli opravám místního bazénu jsme na kole dojížděli na jiný bazén, vzdálený cca 10km.To nám ale nevadilo, mohli jsme si tak udělat přechod ihned po plavání, který do triatlonu perfektně pasuje. Kromě švédských stolů jsem si stále nemohl vynachválit účinky sachariďáku a BCAA. Na Malorce jsme zase vyjeli nejprudší kopec Malorky, který byl sice asi jen 2km dlouhý, ale stoupání v některých místech dosahovalo až neuvěřitelných 30%!!! Kromě kola jsme stihli dva běžecké tempové tréninky a celkem jsme zde strávili 10 dní.
Moje poslední soustředění bylo k blížící se sezoně nejnáročnější. Spolu s reprezentací jsme se vydali opět na Malorku, tentokrát na její východní pobřeží. Ubytováni jsme byli v komplexu s bazénem (venkovním i vnitřním), saunami, vířivkou a celkové zázemí a služby byli nadstandartní. Každý den nás čekal jeden nebo dva tréninky na ANP (Anaerobní prah), takže jsme si opravdu mákli. Strávili jsme zde celkem 14dní. Každý den nás čekalo plavání (střídalo se lehké s těžším). Na kole opakované kopce, jízda ve skupinách či přechod z kola na běh.
Soustředění bylo moc fajn, jen jsem nepochopil trénování běhu na lačno na ANP, jelikož na lačno by se měly chodit tréninky spíše aerobně či úplně lehce. No snad trenéři vědí, co dělají.
V sezoně bych rád prodal to, co jsem natrénoval, a rád bych konečně posunul mou velkou slabinu, kterou je kolo, na vyšší level. Chtěl bych se letos zaměřit více na závody v zahraničí, kde konkurence neustále roste, a možná se dle financí a výkonnosti poprvé podívat na světový pohár v triatlonu. Čeká mě avšak ještě psaní bakalářské práce, obhajoba a přijímací testy na magisterské studium. Z Fakulty podnikatelské na VUT bych se rád dostal na Masarykovu univerzitu na Fakultu sportovních studií, kde bych se mohl naučit několik zajímavých informací, které bych ve svém sportu mohl lépe využít (např. výživa).
Zdraví Jiří Kalus
