Ajax loader

Doporučené dávky polysacharidů, GI - glykemický index, funkce bílkovin v organizmu, esenciální AK, esenciální MK, jak se správně stravovat..

Děkujeme Martině za souhlas se zveřejněním. Doporučujeme především kapitoly 1. až 4.
                                       Masarykova univerzita
                                          Lékařská fakulta


                                          BAKALÁŘSKÁ PRÁCE




      2007                                 Martina Dudášová

                                        Masarykova univerzita

                                          Lékařská fakulta



                                          Sportovní doplňky



                                           Bakalářská práce



   
   Vedoucí bakalářské práce:                               Vypracovala:

   RNDr. Jiří Totušek                                    Martina Dudášová
   Obor:
   Výživa člověka



                                             Brno, 2007
   

   Prohlášení:

   

   Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Sportovní doplňky“

   zpracovala samostatně a použité zdroje řádně uvedla do seznamu literatury.



   

   V Brně, dne 14.5. 2007                       
                                                           Martina Dudášová


   

   Poděkování:

   

   Ráda bych  poděkovala za vedení, spolupráci a pomoc při zpracování

   bakalářské práce RNDr. Jiřímu Totuškovi

   

   
   1 Úvod

   

   „Výživa se společně s fyzickou aktivitou a genetickými dispozicemi podílí
   na výsledném výživovém stavu jedince.“ [Müllerová, D. - Zdravá výživa a prevence
 civilizačních nemocí ve schématech]

   

   Pro život člověka je nezbytný přísun energie ze základních živin (bílkovin, sacharidů
   a lipidů), dále je nutný příjem vitaminů, minerálních látek, vody a dalších složek (např.
   vlákniny). Energie je první funkcí výživy, tou druhou je funkce stavební. Ta spočívá v tvorbě
   a výstavbě organismu, energetická funkce je důležitá pro metabolismus vytvořených tkáních.
   Z hlediska kvality je třeba, aby byla strava vyvážená, základní organické živiny byly dodávány
   v ideálním poměru (60% S, 25% T, 15% B). Po stránce kvantitativní by měla výživa zajišťovat
   pro daného jedince příjem energie odpovídající jejímu výdeji. Skutečná hodnota energetické
   potřeby je za bdění vždy vyšší než bazální metabolismus potřebný k zajištění základních
   životních pochodů (u muže kolem 7100 kJ a u ženy okolo 6300 kJ). Rozhodujícím faktorem je
   fyzická aktivita. Mírná námaha se projeví nárůstem energie asi
   o 30%, intenzivní svalová činnost a sportování o 40-80%, ale u extrémních svalových výkonů
   (např. atletiky) může překročit energetický příjem až šestinásobek příjmu potřebného
   pro bazální metabolismus, samozřejmě vždy s ohledem na věk a pohlaví.

   V současné době se stala fyzická aktivita běžnou částí života. Lidé, kteří se o sport zajímají
   ve větší míře, se jistě už mnohokrát setkali s nabídkou tzv. sportovních doplňků
   ve fitnesscentrech, v časopisech apod. Tyto doplňky (suplementy) mají určitým způsobem
   stimulovat  jedince k dosažení potřebného efektu při tréninku. Lidé jsou mnohdy zmateni
   širokou nabídkou různých výrobků a množstvím firem, které se vyskytují na našem trhu.
   Sportovní laik těžko pozná, k čemu který výrobek slouží, jak funguje a jaké vhodné množství
   při daném sportu používat.

   Tato bakalářská práce přináší přehled nejpoužívanějších suplementů a měla by přispět k tomu,
   aby se její čtenáři z řad široké veřejnosti snadněji v této problematice orientovali.

   2 Legislativní předpisy

   „Sportovní doplňky se dle legislativy řadí mezi doplňky stravy obsahující potravní doplňky
   uvedené ve vyhlášce č. 446/2004 Sb. a neschvalují se před uvedením do oběhu Ministerstvem
   zdravotnictví. Podle § 3d zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů se však musejí
   tyto doplňky stravy notifikovat tzn. před zahájením jejich uvádění do oběhu zaslat text české
   etikety na Ministerstvo zdravotnictví, odbor ochrany veřejného zdraví (dříve HEM).

   

   Doplňky stravy a ostatní potraviny obsahující potravní doplňky dosud neuvedené ve vyhláškách
   č. 446/2004 Sb. a č. 54/2004 Sb. schvaluje před jejich uvedením do oběhu Ministerstvo
   zdravotnictví podle § 11 odst.2 písm.b) zákona č.110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
   Jako podklad pro schválení takových potravin vyžaduje Ministerstvo zdravotnictví odborné
   stanovisko Státního zdravotního ústavu.

   

   Potravními doplňky (výživovými faktory) se zvyšuje bilogická hodnota potravin. Lze jimi
   obohacovat potraviny do maximálního podílu referenční denní dávky, určeného vyhláškou 53/2002
   Sb.

            (29,52)

   3 Makronutrienty (Základní živiny)

   3.1 Bílkoviny

   

   Bílkoviny jsou základní součást živé hmoty lidského těla intracelulárně i extracelulárně
   v celkovém množství asi 10 kg (nejvíc je kolagenu), ale jsou i nenahraditelnou a mimořádně
   významnou složkou výživy. Jejich základními stavebními kameny jsou aminokyseliny (AK). AK se
   spojují peptidovou vazbou a tvoří tzv. peptidy (obsahují 2 až 100 monomerů), bílkoviny neboli
   proteiny obsahují více než 100, ale běžně také, až tisíce AK. Část AK se použije k syntézám na
   vybudování vlastní svalové hmoty, část se přemění na jiné látky (dusíkaté i nedusíkaté).
   Degradace vlastních bílkovin je u zdravého člověka větším dodavatelem dusíku než bílkovinná
   potrava. Denní obrat bílkovin v těle činí asi 300 g. Největší zásobárnou v těle jsou kosterní
   svaly, i když jejich převažující složkou je voda, která představuje asi 75 % celkové hmoty.
   [Bílkoviny tvoří témeř polovinu suché váhy mozkové tkáně. Jejich vysoká koncentrace a
   intenzivní metabolismus jsou úzce spojeny s funkcemi mozku.](14) Na molekuly bílkovin jsou
   dále vázány molekuly vody a různé anorganické ionty. Některé proteiny ještě obsahují fyzikálně
   nebo chemicky vázané organické sloučeniny (lipidy, sacharidy, nukleové kyseliny (NK) aj.).

   Ve výživě člověka jsou proteiny nepostradatelné, neboť je není možné dlouhodobě nahrazovat
   jinými živinami. Hlavními funkcemi bílkovin jsou kromě stavební (buňky kůže, vlasů, nehtů,
   tkání atd.) ještě obranné (jako protilátky, imunoglobuliny), jsou součástí regulačního
   mechanismu (enzymy, hormony), mají funkci pohybovou (svalové proteiny aktin, myosin a
   aktomyosin), zásobní (ferritin) a výživovou (esenciální AK). Na rozdíl od tuků
   a sacharidů se neakumulují jako rezerva, i když část se může dostatečně spálit. Teprve
   při extrémní zátěži se začnou spalovat AK a vytvářet tak, při dlouhodobém hladovění, nouzový
   případ zdroje energie.

   Stupněm ukazatele metabolismu bílkovin, neboli měření jejich obratu, je dusíková bilance
   (proteiny jsou jediné látky v potravě obsahující dusík, který se při deaminaci proteinů
   vylučuje z těla jako močovina), což je rozdíl mezi celkovým množstvím dusíku přijatého
   v potravě (pozitivní bilance) a množstvím dusíku vyloučeného z organismu (negativní bilance).
   Za normálních okolností by měla být bilance v rovnováze. Kromě dusíku jsou ještě nezbytným
   zdrojem např. síry, ale hlavně esenciálních AK. Energetická hodnota bílkovin je 17,2 kJ·g^-1.
   Minimální nutný příjem bílkovin je 0,5 g na 1 kg hmotnosti a den za malé fyzické zátěže.
   Doporučený denní příjem by měl být 0,8 – 1 g·kg^-1 tělesné hmotnosti, při fyzické zátěži se
   spotřeba zvyšuje na 1,2 – 2 g·kg^-1 za 24 hodin, z toho pro silové sporty je adekvátní příjem
   1,4 - 1,8 g na 1 kg tělesné hmotnosti a pro vytrvalostní sportovce se zdá být optimální příjem
   bílkovin 1,2 – 1,4 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Většina sportovců ale konzumuje více bílkovin
   než skutečně potřebuje. V současné době neexistuje důkaz, který by podpořil myšlenku, že
   konzumace bílkovin překračující 2 g·kg^-1 by mohla přinést nějaké zlepšení výkonu. Všechny
   přebytečné bílkoviny jsou pak použity jako zdroj energie, nebo jsou přeměněny a uloženy ve
   formě glykogenu a tělního tuku.

   Poměr živočišných a rostlinných bílkovin by měl být asi 1:1. Hlavními zdroji bílkovin jsou
   maso, mléko a mléčné výrobky, vejce, ryby, luštěniny, obiloviny a zelenina včetně brambor
   (živočišné zdroje se podílí na příjmu zhruba z 65%). V jakém stavu se v potravinách nacházejí,
   rozlišujeme proteiny na nativní (přírodní), které mají zachované veškeré biologické funkce,
   denaturované, které tyto funkce již nemají (využívány jako zdroj proteinů
   pro výživu), a upravované (chemicky modifikované), které jsou většinou používány jako
   potravinářská aditiva pro zvláštní účely. Z výživového hlediska se proteiny dělí
   na plnohodnotné, které obsahují všechny esenciální AK v množství a v zájemeném poměru
   potřebném pro výživu člověka (vaječná a mléčná bílkovina), témeř plnohodnotné, u kterých jsou
   některé esenciální AK mírně nedostatkové (živočišné svalové bílkoviny) a neplnohodnotné, u
   kterých jsou některé esenciální AK nedostatkové (veškeré rostlinné bílkoviny, bílkoviny
   živočišných pojivových tkání aj.)

   Nadměrný přívod bílkovin vede k některým orgánovým funkčním změnám, jako je vzestup krevního
   tlaku, zvýšení glomerulární filtrace jako větší zatěžování ledvin a dlouhodobě hrozí
   onemocnění cév, ale jsou také více zatěžovaná i játra (přeměna živin). Zvýšený příjem bílkovin
   také pravděpodobně zvyšuje procenta výskytu zhoubného bujení v trávicím traktu. Příčinou však
   nebudou samotné bílkoviny, ale změny potravin vyvolané kuchyňskou úpravou. Nedostatek bílkovin
   ve stravě se často vyskytuje současně s nedostatečným přívodem energie a příznaky mohou být
   svalová atrofie (slabost) nebo otoky. Sekundární nedostatek vzniká např. nedostatečným
   vstřebáváním v trávicím systému.

     (6,8,14,21,22,28,29,34,44)

      

   3.1.1 Aminokyseliny

   

   V přírodních materiálech bylo nalezeno více než 700 různých AK. Dle výskytu se proto
   rozeznávají: AK nacházející se ve všech živých organismech (vázané v bílkovinách, peptidech
   nebo přítomné jako volné AK) nebo AK vyskytující se jen v některých organismech (vázané
   v peptidech nebo přítomné jako volné sloučeniny) a nejsou složkami bílkovin. AK vázané
   v bílkovinách (20 základních AK) a tytéž volné nebo vázané v peptidech mají ve výživě stejné
   postavení jako bílkoviny. V biochemii se zmiňovaných 20 AK označuje jako kódované nebo
   proteinogenní AK. Jsou to glycin (Gly), alanin (Ala), valin (Val), leucin  (Leu), isoleucin
   (Ile), serin (Ser), threonin (Thr), cystein (Cys), methionin (Met), kyselina asparagová (Asp),
   kyselina glutamová (Glu), asparagin (Asn), glutamin (Gln), lysin (Lys), arginin (Arg),
   histidin (His), fenylalanin (Phe), tyrosin (Tyr), tryptofan (Trp), prolin (Pro). Osm z nich je
   pro člověka esenciální (nedokážeme je syntetizovat, ale potřebujeme je nutně pro výstavbu
   vlastních bílkovin) jako Val, Leu, Ile, Phe, Trp, Thr, Met a Lys, pro děti jsou navíc nezbytné
   Arg a His (tzv. semiesenciální aminokyseliny). Na obsahu esenciálních AK závisí biologická
   hodnota bílkovin.

   O některých významných AK bude podrobnější zmínka v dalších kapitolách.

            (22,44)

   
   

   3.2 Sacharidy

   

   Sacharidy v nízko- (mono- a oligosacharidy) i vysokomolekulární (polysacharidy) formě mají pro
   život význam jako živina pro přímé využití, druhotně jako energetická zásoba uložená v těle,
   některé potravní sacharidy v roli vlákniny však pro získání energie význam nemají.
   [Monosacharidy a oligosacharidy se někdy označují souhrnným názvem cukry, neboť mají mnoho
   společných vlastností a často sladkou chuť. Dřívější název glycidy bývá dnes již málo
   frekventovaný a nedoporučuje se jej užívat.](44)  Sacharidy tvoří podstatnou složku těla
   a jsou součástí i biologicky aktivních látek jako nukleové kyseliny, bílkovin jako
   glykoproteiny, lipidů jako glykolypidy, adenosintrifostátu (ATP), koenzymů, vitaminů atd. Dále
   chrání buňky před působením různých vnějších vlivů (některé polysacharidy a složené sacharidy)
   a jsou to biologicky aktivní látky (oligosacharidy mléka). Nejvyšší potřeba byla zjištěna u
   buněk zhoubného nádoru.

   Sacharidy jsou nejsnáze dosažitelné látky pro výrobu energie, 1 g cukru poskytuje 16 kJ.
   Fyziologicky nejdůležitější je monosacharid glukóza a její zásobní forma glykogen, který se
   uplatňuje při dlouhé zátěži a je schopen dodat do svalu velké množství energie, dále fruktóza
   a galaktóza. Normální hodnota glukózy v krvi (tzv. glykémie) je 3,3 – 5,5 mmol·l^-1. Glykogen
   můžeme rozdělit na uložený v játrech (slouží jako zdroj glukózy pro celý organismus) nebo
   uložený ve svalech (energie jen pro svaly). Celkové množství uložené v játrech se výrazně liší
   (po jídle se uvádí rozsah od 14 do 80 g·kg^-1), je to mnohem menší množství než zásoba
   glykogenu ve svalech (okolo 300 – 400 g). Tři nejběžnější disacharidy jsou řepný cukr
   (sacharóza), mléčný cukr (laktóza) a kukuřičný cukr. Hlavní význam sacharidů je pohotový zdroj
   energie; jediný zdroj energie pro mozek (spotřeba 25% glukózy v těle) a erytrocyty, regulace
   metabolismu v játrech, součást některých makromolekul a zdroj energie i pro svaly. Svalové
   buňky získávají energii z ATP, který vzniká z glukózy procesem zvaným glykolýza. Protože je
   obsah ATP ve svalech nízký, nelze ho považovat za zásobu energie, proto je tu další zdroj
   okamžité dostupné energie ve formě ktratinfosfátu (CP), který je v 3-4krát vyšší koncentraci
   než ATP, stejně tak jeho syntéza je mnohem rychlejší, ale jeho kapacita je také omezená.

    Po jídle s vysokým obsahem sacharidů bylo zjištěno zhoršené skóre v testech bdělosti.
   Sacharidy se prokázaly tlumivým účinkem (ne u snídaně, tam to byl opak), u starších subjektů
   se zhoršovala pozornost. Lidé s depresemi často sahají po sladkostech jako prostředku, který
   má tlumit jejich deprese nebo psychické napětí. Sacharidy mají také nesmírný vliv
   na organoleptické vlastnosti potravin (chuť, vzhled, texturu aj.).

   Ideální formou přijímaných sacharidů by měly být škroby (polysacharidy), které přecházejí do
   krve jen pomalu, a tím na dlouho zasytí. Měly by být přijímány především v čerstvém ovoci a
   zelenině, bramborách, luštěninách, obilných vločkách, rýži, chlebu
   a těstovinách. Asi 75% příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují polysacharidy a 25%
   oligosacharidy (2 až 10 navzájem spojených monosacharidů) s monosacharidy. Sacharidy jsou
   důležité nejen pro vytrvalce, ale pro všechny, kteří každý den sportují a potřebují
   odpovídající množství energie. Základní denní příjem by měl být okolo 300 g sacharidů, záleží
   především na tělesné stavbě a fyzické zátěži. Při obyčejném tréninku je potřeba
   5 – 7 g·kg^-1, u atletiků se hodnoty vyšplhají až na 7 – 10 g na kg tělesné váhy. Přebytek
   sacharidů je pak ukládán ve formě tukových zásob.

   Polysacharidy se z nutričního hlediska dělí na využitelné a nevyužitelné (označované také za
   balastní, neboť enzymový aparát u člověka pro jejich trávení chybí, resp. tyto polysacharidy
   se neštěpí v trávicím ústrojí). Za využitelné se považují rostlinné škroby
   a živočišný glykogen. Nevyužitelné jsou celulosy, hemicelulosy, pektin a lignin, z živočišných
   pak chitin. Souhrně se tyto látky nazývají vláknina, ta se dál dělí na rozpustnou a
   nerozpustnou. Vláknina  by v našem jídelníčku neměla chybět, její příjem by neměl klesnout pod
   30 g·d^-1.

    Pro posouzení schopnosti potravin zvyšovat hladinu glukózy v krvi, je definován
   tzv. glykemický index. Čím vyšší glykemický index, tím rychlejší vyplavování glukózy
   do krve. Původně byl vytvořen pro osoby s cukrovkou, které jsou nuceny pečlivě tuto hladinu
   kontrolovat. Pro sportovce se pak potraviny podle glykemického indexu dělí na ty, které by se
   měly jíst před cvičením, během cvičení a které po tréninku.

     (6,8,14,21,22,28,29,34,44)


   3.3 Lipidy

   

   Jednotícím elementem lipidů je přítomnost mastných kyselin (MK), alkoholů, nerozpustnost ve
   vodě (proto se velká část nachází ve formě lipoproteinů) a že při biosyntéze vychází
   z acetylkoenzymu A. Triacylglyceroly (tuky, triglyceridy) a jejich složky, volné MK,
   fosfolipidy, glykolipidy a nejvýznamnější steroid – cholesterol – mají základní úlohu
   ve stavbě buněk a v metabolismu. Tuky mají význam jako ochrana před ztrátami tepla, slouží
   jako rozpouštědlo pro různé látky (např. některé vitaminy). Triacylglyceroly (kombinace tří MK
   s jednotkou glycerolu, liší se jen obsahem MK) jsou hlavní energetickou rezervou
   a jejich MK jsou bezprostředním zdrojem energie pro buňku. MK jsou tvořeny řetězci
   o deseti či více uhlících s metylovou skupinou (CH3) na jednom konci a karboxylovou skupinou
   (COOH) na druhém konci. Hlavní rozdíly mezi MK jsou dány počtem atomů uhlíku a počtem a
   polohou dvojných vazeb, které obsahují (prodlužování řetězce se děje
   na karboxylovém konci molekuly). MK se dělí na nasycené (saturované), které nemají žádnou
   dvojnou vazbu a jsou tedy stabilní, a nenasycené (nesaturované), které jednu či více dvojných
   vazeb obsahují. Dále se také MK mohou dělit na esenciální (linolová a α-linolenová)
   a neesenciální. Jako živina jsou lipidy nahraditelné, jen malá část představují esenciální
   živinu (člověk potřebuje denně přijmout asi 8 g esenciálních MK, hlavně kyselinu linolovou).

   Zásoby tuku v těle představují nejdůležitější zdroj energie. Dodávají do těla víc
   než dvakrát tolik energie co sacharidy a bílkoviny. Průměrný muž zadržuje v těle 10 kg
   zásobního tuku, v procentech to tvoří obvykle 15% celkové hmotnosti (u ženy ještě více), ale
   tato zásoba se neustále obnovuje (syntéza, degradace a výměna za jiné lipidy). [Ve složení
   mozku se významně podílejí lipidy: 50-60% suché váhy je tvořeno lipidy. Nedostatek tuků
   v dietě zvyšuje riziko poškození vývoje mozku a může mít dlouhodobý nepříznivý vliv
   na činnost CNS.](14)

   Nadměrné množství tuku zvyšuje velmi rychle tělesnou hmotnost a vytváří riziko kornatění
   tepen, proto bychom je měli přijímat v rozumné míře, abychom si zachovali štíhlé tělo a
   zdraví. Doporučený denní příjem je 70 až 100 g, energetická hodnota tuků je 37 kJ·g^-1.
   Potřeba lipidů s věkem klesá. Zásadní význam ve výživě mají MK nenasycené, které jsou
   pro náš organismus esenciální a musíme je přijímat ve stravě. Příjem esenciálních MK
   dle WHO je alespoň 3% z celkové dodávky energie, tedy více než 100 kJ. Ve výživě je důležitá
   kyselina olejová, která je obsažena především v olivovém oleji a dále kyselina linolová,
   jejímž zdrojem jsou semena kukuřice, sója; v živočišných tucích je jí málo. Kyselina
   linolenová se nachází v rostlinných olejích. Kyselina arachidonová může kompenzovat nedostatek
   esenciálních MK, snižuje hladinu krevního cholesterolu. Její nedostatek má vliv na růst, vývoj
   mozku a jeho činnost v dospělosti. Je obsažena v mase domácích zvířat. Kyselina dokosahexenová
   (DHA), která se nachází v mozku, je obsažena v rybách žijících ve studených vodách (pstruh,
   losos) a v mase mořských savců, společně s kyselinou eikosapentaenovou (EPA) by měla tvořit
   minimálně 0,5% příjmu energie.  Kromě MK v potravě je člověk schopen také nasycené a některé
   nenasycené MK syntetizovat, ale není schopen syntetizovat polyenové MK řady n-6 (linolovou) a
   n-3
   (α-linolenovou), ačkoliv je nezbytně potřebujeme k životu. Také se mohou tyto kyseliny
   označovat jako ω-6 nebo ω-3.

   Cholesterol je nejen stavivem buněk, látek přenášející informace, ale též výchozí látkou pro
   syntézu steroidních hormonů a žlučových kyselin (ŽK) (část je však jen pouhým odpadním
   materiálem). Cholesterol je nezbytnou složkou lipoproteinů a buněčných membrán, součástí
   nervových tkání a účastní se transportu lipidů, které jsou součástí lipoproteinů -  rozdělují
   se do několika tříd, které se od sebe liší hustotou, na chylomikrony, lipoproteiny
   o velmi nízké hustotě (VLDL), o nízké hustotě (LDL), o střední hustotě (MDL), o vysoké hustotě
   (HDL) a velmi vysoké hustotě (VHDL). Příjem v potravě je menší než je jeho denní potřeba,
   proto si tělo většinu potřebného cholesterolu syntetizuje (čím více je ve stravě, tím klesá
   jeho produkce v těle). Cholesterol ze stravy je snadno vstřebáván, ale problémy mohou nastat
   při transportu od střeny střevní lymfatickým a krevním oběhem. HDL slouží k zachytávání
   cholesterolu uloženého v cévách a tkáních, můžeme ho tedy nazvat „hodný“, zatímco LDL jako
   „zlý“ je zodpovědný za ukládání cholesterolu v cévních stěnách, a tím je hlavním faktorem
   urychlujícím aterosklerózu a způsobující zdravotní komplikace. Denní doporučený příjem
   cholesterolu ve stravě nepřesahuje 300 mg.

   Více než polovina denně přijatého tuku tvoří tzv. skryté tuky, tedy tuky obsažené
   v omáčkách, krémech, dortech, pečivu, sladkostí, tučných sýrech, masných výrobcích
   a uzeninách. V potravinách se často nacházejí sloučeniny MK vzniklé průmyslovou činností nebo
   jinými lidskými aktivitami (např. estery cukrů a cukerných alkoholů s vyššími MK), které
   nejsou přírodními látkami, ale přesto se v běžné praxi zařazují mezi lipidy. Většinou se
   v praxi za lipidy považují také lipofilní sloučeniny, které v přírodních a průmyslových
   produktech doprovázejí samotné lipidy, proto se nazývají doprovodné látky lipidů (jejich
   chemická struktura je ale odlišná a často ani vázané MK neobsahují). Do této skupiny patří
   např. velké množství sloučenin jako steroidy a karotenoidy, lipofilní vitaminy, některá
   barviva, přírodná antioxidanty a další sloučeniny. V technologické a potravinářské praxi se
   název lipidy běžně neužívá a mnozí tento pojem ani neznají, rozeznává se jen tuky, oleje, MK,
   vosky a lecithin, neboť pouze tyto složky mají průmyslový význam.

   Ženy mají jiné dispozice k ukládání tuků než muži. Jejich problematické partie jsou především
   boky, stehna a dále se jim tuk ukládá v oblasti prsou, mužům se tuk hromadí především
   v partiích břicha. Souvisí to i s aktivitou enzymu, která je při ukládání v těchto partiích
   velmi vysoká a navíc aktivita enzymu lipázy odpovědná za odbourávání tuku v těchto oblastech
   je velice nízká, což činí odbourávání ještě pomalejší. Při dlouhotrvající zátěži jsou jako
   hlavní živiny využívány tuky a sacharidy. Abychom využívali při cvičení energii spíše
   ze zásob tuků, mělo by býti s nížší intenzitou a delšího charakteru (vyčerpá se svalový
   glykogen a sval je nucen jako zdroj energie využívat tuk), při vysoké intenzitě jsou více
   využívány sacharidy (i když je pravda, že se tyto živiny navzájem doplňují).

        (8,14,21,22,28,29,34,44)

   
   

   4 Mikronutrienty

   

   4.1 Vitaminy

   

   Vitaminy sice nedodávají energii, ale jsou životně důležité k řízení látkové výměny
   a udržování určitých tělesných substancí. V určitém minimálním množství jsou nezbytné
   pro látkovou přeměnu a regulaci metabolismu člověka, mají funkci jako součást katalyzátorů
   biochemických reakcí, proto jsou označovány jako exogenní esenciální biokatalyzátory. Je známo
   asi 22 vitaminů, u člověka se jich uplatňuje 13. Dle své rozpustnosti se dělí
   na vitaminy rozpustné v tucích (lipofilní) a vitaminy rozpustné ve vodě (hydrofilní).
   Hydrofilních vitaminů je devět (vitaminy B-komplexu – thiamin, riboflavin, niacin, pyridoxin,
   pantothenová kyselina, biotin, folacin a kobalamin a vitamin C), lipofilní jsou čtyři a jsou
   to vitamin A, D, E a K.

   Vitaminy vstupují do různých reakcí, aniž se jich metabolicky účastní. Jsou důležité
   pro přeměnu sacharidů, tuků a bílkovin, také pro energetický metabolismus a podstatné
   pro zachování a ochranu života. Kromě vitaminu K, který je syntetizován střevní mikroflórou,
   je člověk závislí na příjmu vitaminů z různých živočišných i rostlinných potravin.
   Při nedostatku vzniká hypovitaminóza, při úplné absenci avitaminóza. Vzácně se může
   u vitaminů rozpustných v tucích vyskytnout hypervitaminóza. Jejich potřeba je relativně nízká,
   ale množství pro fyziologické funkce člověka je závislé na mnoha faktorech jako je stáří,
   pohlaví, zdravotní stav, životní styl, stravovací zvyklosti, pracovní aktivita apod.
   V potravinách se vyskytují v množství zpravidla od µg·kg^-1 po stovky až tisíce mg·kg^-1
   dle druhu vitaminu, druhu potraviny a způsobu jejího zpracování. Obecně patří mezi velmi
   labilní složky potravin, při úpravách dochází k menším či větším ztrátám.
   [Některé látky, které samy nevykazují fyziologické účinky, mohou sloužit jako prekurzory
   vitaminů, tzv. provitaminy, z nichž organismus dokáže vitaminy syntetizovat. Provitaminem
   retinolu je kupříkladu β-karoten. Potřeba jednotlivých vitaminů může být také ovlivněna
   přítomností některých složek potravin, které plné využití vitaminů neumožňují nebo vitaminy
   inhibují. Mezi tyto látky patří antivitaminy neboli antagonisty vitaminů.](45)

              (2,45)
   

   4.1.1 Vitaminy rozpustné v tucích

   

   Jelikož se lipofilní vitaminy vstřebávají do lymfy, je potřeba hlídat jejich množství
   a nepřesahovat doporučené denní dávky (DDD), vylučují se totiž z těla pomaleji než vitaminy
   hydrofilní.


   Vitamin A (retinol) (DDD je 0,8 - 1,2 mg)

   Retinol je potřebný pro funkce a růst buněk (hlavně epitelových), má vztah k procesu vidění,
   uvádí se antikarcinogenní účinky, nezastupitelnou roli hraje také při růstu kostí a zubů a při
   posílení imunitního systému, důležitý je pro činnost pohlavních žláz, má antioxidační účinky.
   Jeho provitaminem je β-karoten, používaný též jako barvivo.

   Hypovitaminóza se projevuje šeroslepostí, xeroftalmií, keratomalacií a slepotou, dále má
   jedinec zvýšenou vnímavost k infekcím, vyskytují se poruchy fertility, suchost kůže
   a nechutenství. I hypervitaminóza je nebezpečná, vitamin A je totiž ve vysokých dávkách
   toxický, projevuje se to např. praskáním a krvácením rtů, podrážděností, u těhotných má
   teratogenní účinky, poškozuje játra.

   Výskyt: potraviny živočišného původu jako játra, žloutek, máslo, mléko, rybí tuk

   v potravinách rostlinného původu jako β-karoten v červené a žluté zelenině a ovoci
   a          v tmavě zelené listové zelenině

   

   

   Vitamin D (kalciferol, kalciol) (DDD je 2,5 - 10 µg)

   Kalciferol je potřebný pro metabolismus vápníku a fosforu (zvyšuje resorpci ve střevě
   a kostech a zpětné vychytávání ledvinami), stimuluje činnost osteoblastů v kostech
   a mineralizaci kostí, má vliv na dělení a diferenciaci buněk včetně imunitního systému. Prvkem
   pro jeho aktivaci je působení UV paprsků. Jeho provitaminem či prohormonem je vitamin D[2 ]
   (ergokalciferol, erkalciol) a vitamin D[3]  (cholekalciferol, kalciol).

   Hypovitaminóza se projevuje v dětství jako křivice, v dospělosti jako osteomalacie
   (u žen po menopauze je dnes hojná osteoporóza). Hypervitaminóza není častá, ale její projevy
   jsou trvalá žízeň, svědění kůže, průjmy a zvracení, usazování vápenatých solí v měkkých tkání.

   Výskyt: rybí tuk, játra, mořské ryby, žloutek, máslo

                 fortifikované výrobky (mléko, margaríny)

   Vitamin E (α-tokoferol) (DDD je kolem 12 mg)

   Je to hlavní lipofilní antioxidační látka, která chrání buněčné membrány
   před lipoperoxidací, snižuje aterogenní agresivitu, má antiagregační účinky, společně
   s vitaminem C blokuje endogenní vznik nitrosaminů. Sám se v těle oxiduje na chinoidní
   strukturu, a tím brání oxidaci jiných látek (vitaminu A a karotenu). Nesnáší se s železem.

   Při hypovitaminóze se zkracuje doba přežívání erytrocytů, která se projevuje jako anémie,
   dochází k poruchám reprodukce, neurologickým poruchám, svalové dystrofii, snižuje se
   anitioxidační obrana organismu před volnými radikály.

   Výskyt: obilné klíčky, rostlinné oleje, ořechy, semena slunečnicová, sojová a kukuřičná,
                  tmavě zelená listová zelenina

                  vnitřnosti, vejce, mléko

   
   

    Vitamin K (fylochinon) (DDD je 1 µg na 1 kg tělesné hmotnosti)

   Vitamin K je kofaktor karboxylačních reakcí, tvoří hemokoagulační faktory (faktor II, VII, IX,
   X), je potřebný ke kalcifikaci kostí a na oxidativní fosforylace. Jeho deriváty jsou vitamin
   K[1], vitamin K[2] a uměle připravený vitamin K[3] (menadiol).

   Hypovitaminóza se projevuje patologickou krvácivostí a poruchami krevní srážlivosti, ale běžně
   se nevyskytuje, jelikož se celá potřeba dá krýt produkcí střevních bakterií, pokud je
   nezničíme např. sulfonamidy nebo antibiotiky. Hypervitaminóza se může projevit jako
   předávkování vitaminovými preparáty a má za následek hemolýzu.

   Výskyt: mikroflóra střeva (Escherichia coli)

                 zelená listová zelenina (brokolice), obiloviny, ovoce a jiná zelenina

                 játra, maso, vejce

   

   4.1.2 Vitaminy rozpustné ve vodě

   

   Hydrofilní vitaminy jsou často kofaktory enzymů nebo jejich prekurzory. Hypervitaminóza se
   prakticky nevyskytuje, jelikož se vyplavují do krve, dostanou se tedy z těla rychleji než
   vitaminy lipofilní.

   

   

   Vitamin C (kyselina L-askorbová) (DDD je kolem 60 mg)

   Vitamin C tvoří oxido-redukční systém organismu, slouží jako kofaktor hydroxylačních reakcí
   (syntéza kolagenu, katecholaminů, karnitinu aj.), je to antioxidant (obnovuje aktivní formu E
   vitaminu), podporuje imunitu, přeměňuje cholesterol na ŽK, zvyšuje resorpci železa, detoxikuje
   cizorodé látky, brání tvorbě karcinogenních nitrosaminů, ovlivňuje permeabilitu buněčných
   membrán. Jako preventivní prostředek se užívá proti infekčním nemocem
   a nachlazení.

   Nemoc vznikající při úplném deficitu se nazývá skorbut neboli kurděje, který se projevuje
   otoky sliznic, ztrátami zubů, vadnou osifikaci, krvácením z dásní, pod kůži,
   do svalů a vnitřních orgánů.

   Výskyt: čerstvé ovoce (především černý rybíz, citrusy, jahody) a

     zelenina (hodně v paprice)

               

   

   Vitamin B[1] (thiamin) (DDD je 1,5 - 2,0 mg – záleží na výdeji energie a příjmu sacharidů)

   Mezi funkce thiaminu patří enzymatické dekarboxylace α-ketokyselin, dále je kofaktorem
   transketoláz, nutný je pro intermediární metabolismus.

   Hypovitaminóza se projevuje nemocí zvanou beri-beri, která má formu mokrou (kardiální
   příznaky) a suchou (neurologické projevy), nebo jako Wernicke-Korsakovův syndrom
   (encefalopatie), který způsobuje poruchy koordinace a zmatenost. Avitaminóza se projeví
   porušením metabolismu sacharidů a AK. Dodávka thiaminu by se měla řídit podle konzumace
   sacharidů, jelikož mezi nimi existuje přímá úměrnost.

   Výskyt: kvasnice, povrchové vrstvy obilovin, luštěniny, brambory, sója

                 vepřové maso a mléko

   

   Vitamin B[2] (riboflavin) (DDD je 1,5 - 2,0 mg)

   Riblofavin se účastňuje oxidačně-redukčních reakcí jako součást flavoproteinových enzymů (FAD,
   NAD,…) nutý pro intermediární metabolismus.

   Hypovitaminóza má za následek postižení kůže a sliznic (ragády ústních koutků), neuropatie
   s parestéziemi dolních končetin, zpomalení intelektu malých dětí a pokles duševní výkonnosti u
   dospělých a poruchy imunity.

   Výskyt: pivovaské kvasnice a pekařské droždí, ořechy, brambory

                 játra, hovězí, vepřové a telecí maso, vejce, tvaroh

   

   

   Vitamin B[3] (niacin, vitamin PP, kyselina nikotinová) (DDD je 16 - 22 mg)

   Niacin se podílí na oxidativní fosforylaci jako součást kofaktorů NAD, NADP. Jako léčivo se
   uplatňuje při cévních poruchách a zánětech žil, také snižuje hladinu krevního cholesterolu.
   Jeho provitaminem je AK tryptofan.

   Nemocí avitaminózy je pelagra, která se projevuje průjmem, demencí a dermatitidou (hrubá kůže
   s puchýři a hnědou pigmentací).

   Výskyt: kvasnice, otruby, tmavý chléb, fazole, hrách, rýže, těstoviny

                 maso, játra, tuňák

   

   

   Vitamin B[5] (kyselina pantothenová) (DDD 8 - 10 mg)

   Kyselina pantothenová je součástí koenzymu A, nosiče acylových skupin, nutná
   pro intermediární metabolismus a všechny záklaní živiny. Jako lék působí proti stresu
   a zvyšuje odolnost vůči infekci a alergiím, také zpomaluje přestup LDL do cévních stěn a
   zvyšuje hladinu HDL, což je prospěšné pro boj proti ateroskleróze.

   Nedostatek je vzácný, jeho projevy jsou myelinová degradace, anémie, únavnost, typické pálení
   chodidel, vypadávání vlasů, ztráta pigmentace.

   Výskyt: kvasnice, sója, ovoce, zelenina, semena

                 maso, mléko, žloutek

   

   

   Vitamin B[6] (pyridoxin) (DDD je kolem 2,0 mg; 15 - 20 µg na 1g bílkoviny)

   Pyridoxin se vyskytuje ve třech formách se stejnou aktivitou -  pyridoxol, pyridoxamin
   a pyridoxal, a je součástí enzymů katalyzující transaminace, racemizace a dekarboxylace AK.

   Hypovitaminóza se projevuje seboroickou dermatitidou v obličeji, zánětem rtů, dutin ústní,
   hypochromní anémií, periferní neuritidou, předrážděností a zpomalením psychomotorického vývoje
   u dětí.

   Výskyt: kvasnice, pšeničné klíčky, sója, banán, mrkev

                 játra, vnitřnosti, vepřové a kuřecí maso, ryby, vejce

   

   

   Biotin (vitamin H) (DDD je 30 - 200 µg)

   Biotin je koenzymem karboxyláz včetně acetyl-CoA karboxylázy a pyruvátkarboxylázy
   (intermediární metabolismus, syntéza lipidů, glukoneogeneze).

   Příznaky hypovitaminózy jsou hypercholesterolémie, porucha glokózové tolerance, vypadávání
   vlasů. Jeho antivitaminem je bílkovina avidin (vaječný bílek).

   Výskyt: mateří kašička, kvasnice, čokoláda, hrášek, květák, houby

                 játra, maso, vnitřnosti, ryby, žloutek

                 tvořen střevní flórou

   

   

   Kyselina listová (folacin,folát) (DDD je 200 - 400 µg)

   Folacin slouží jako přenašeč jenouhlíkatých skupin, je tedy nutný pro dělící se buňky, syntézu
   NK a metabolismus homocysteinu.

   Nedostatek se projeví hyperhomocysteinémií a rizikem aterosklerózy, útlumem krvetvorby,
   poruchami růstu, celkovou slabostí a záněty v dutině ústní.

   Výskyt: špenát, brambory, kvasnice,

                 játra, maso, vejce, mléko

   

   

   Vitamin B[12] (kobalamin) (DDD je 1,5 µg)

   Kobalamin můžeme najít v transmetylačních enzymech, při syntéze hemu, AK, NK, metabolismu MK,
   slouží také k recyklaci folátových koenzymů. Pro vstřebávání je nezbytný vnitřní faktor
   v žaludku.

   Hypovitaminóza má za následek makrocytární anémii, zvyšuje riziko aterosklerózy.

   Výskyt: výhradně živočišné potraviny jako játra, maso, ústřice, mléko, vejce

                 zčásti syntetizován střevními bakteriemi
                                             

             (2,8,22,29,43)

   4.2 Minerální látky

   

   Pro řádnou činnost mnoha biochemických pochodů v lidském organismu je nutný příjem celé řady
   nezbytných (esenciálních) prvků. Sedm prvků – sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, síru a
   chlór – potřebuje člověk vesměs v množství několika set miligramů každého z nich denně. Tyto
   prvky se nazývají makroelementy. Prvky, u kterých se denní potřebný příjem pohybuje v rozmezí
   1-100 mg, se nazývají mikroelementy – železo, zinek, mangan, fluor, měď. Denní doporučený
   příjem stopových prvků se pohybuje v jednotkách mikrogramů (µg) a patří mezi ně molybden,
   chrom, jód, selen, kobalt, ale i arsen, bor, cín, křemík, nikl či vanad.

   Potřebný příjem minerálních látek závisí na věku, pohlaví a některých fyziologických funkcích,
   zvyšuje se např. v období těhotenství a kojení, při mimořádné tělesné námaze apod. Esenciální
   prvky mohou ve vyšších koncentracích vykazovat toxické účinky, jako třeba minoritní železo,
   měď a zinek nebo stopové prvky chrom, nikl a selen, či neesenciální prvky hliník a cín.



   4.2.1 Makroelementy

   

   Vápník (Ca)  (DDD je 800 - 1200 mg)

   Spolu s vitaminem D a fosforem se účastní na udržení, správné stavbě a pevnosti kostí, zubů a
   dalších složek pohybového aparátu člověka, má vliv na krevní srážlivost.

   Klinický deficit se projevuje osteomalácií, osteoporózou a nervosvalovou dráždivostí.

   Výskyt: mléko a mléčné výrobky, měkké kosti ryb (sardinky), fortifikované výrobky

                 obiloviny, luštěniny, listová zelenina, mák

   

   

   Fosfor (P)  (DDD je 800 - 1200 mg)

   Fosfor je spolu s vápníkem jednou z nejrozšířenějších minerálních látek v těle a podílí se na
   transportu energie, dále při stavbě a pevnosti kostí, zubní skloviny a aktivuje vitaminy
   skupiny B.

   Nedostatek se projevuje těžkou svalovou slabostí, parézami až respiračním selháním.

   Výskyt: prakticky všechny potraviny (nejvíce ve zdrojích bílkovin a aditiva)

   Hořčík (Mg)  (DDD je 270 - 400 mg pro muže, 300 mg pro ženy)

   Tato minerální látka kromě jiného výrazně podmiňuje velký počet biochemických procesů
   v metabolismu NK a bílkovin, jako kationt se nacházející jak v buňce (intracelulárně), tak
   mimo ní (extracelulárně), je součástí chlorofylu.

   Deficit způsobuje poškození a spasmy cévní stěny, poruchy elasticity membrán, nevolnost,
   svalovou slabost a mentální poruchy.

   Výskyt: nezpracované potraviny (ořechy, luštěniny, nemleté obilí, brambory, zelená zelenina)

   

   

   Sodík (Na)  (DDD je 500 mg, což je 1,25 g NaCl)

   Sodík jako hlavní extracelulární kationt reguluje osmotický tlak, udržuje objem mimobuněčné
   tekutiny, umožňuje přenos nervových vzruchů a podílí se na úpravě dráždivosti svalů.

   Nedostatek se projevuje dehydratací organismu, poklesem krevního tlaku, apatií či křečemi.

   Výskyt: většinu Na  přijímáme ve formě upravené kuchyňské soli (NaCl).

   

   

   Draslík (K) (DDD je 1600 - 2000 mg)

   Je to třetí nejčastější minerální látka (hlavní intracelulární kationt) v lidském těle
   po Ca a P, která napomáhá v prevenci vysokého krevního tlaku, reguluje pH a osmotický tlak
   v buňkách, je nepostradatelný pro metabolismus bílkovin a sacharidů.

   Klinický deficit způsobuje slabost, nechutenství, apatii, nevolnost a srdeční arytmie.

   Výskyt: zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy

   

   

   Chlór (Cl) (DDD je 750 mg a výše)

   Chlór ve formě extracelulárního kationtu udržuje objem tělesných tekutin a krve, udržuje
   osmotickou rovnováhu.

   Hypochloremická alkalóza je projev jeho klinického deficitu.

   Výskyt: kuchyňská sůl, naturální vody

     Používá se při výrobě potravin

   

   

   Síra (S) (DDD je 500 - 1000 mg)

   Síra je součástí AK (Cys, Met, glutathion) a detoxikačních pochodů v těle.

   Výskyt: bílkoviny mléka a vajec

   4.2.2 Mikroelementy

   

   Železo (Fe)  (DDD je 10 - 15 mg)

   Železo je považováno za velmi potřebnou minerální látku v našem organismu, protože je
   aktivátorem dýchacích enzymů, zabezpečuje přenos kyslíku a je nevyhnutelný pro tvorbu
   červených krvinek. K jeho vstřebání je potřeba vitamin C.

   Klinický deficit má za projevy anémii a poruchy kognitivních funkcí.

   Výskyt: játra, maso a masné výrobky s obsahem krve, žloutky

                 zelenina, ovoce

   

   

   Zinek (Zn)  (DDD je 10 - 20 mg)

   Zinek je esenciální prvek důležitý pro syntézu bílkovin, je hlavní ochrannou látkou imunitního
   systému a je důležitým katalyzátorem celého množství metabolických přeměn.

   Nedostatek způsobuje růstovou retardaci, kožní projevy (špatné hojení ran), poruchy imunity,
   únavu, ztrátu chuti k jídlu a snížení antioxidační obrany.

   Výskyt: maso, sýry, vejce

                 obiloviny, luštěniny

   

   

   Mangan (Mn) (DDD je 2 - 5 mg)

   Mangan je součástí koenzymů a kofaktorů dějů v organismu, také představuje významnou obranu
   proti diabetu (obsahuje-li mléko kojící ženy málo Mn, vzrůstá pravděpodobnost, že z kojeného
   dítěte vyroste diabetik)

   Deficit má za následek anémii a lipidové abnormality

   Výskyt: ovesné vločky, čaj, celozrnný chléb

                 kakao

   

   Fluor (F)

   Základní úlohou tohoto prvku v organismu je obrana proti tvorbě zubního kazu, mineralizuje
   kosti. Jeho denní dávka není přesně stanovená, ale běžně se doporučuje 1,5 až 4,0 mg (ve vodě
   přijmeme asi 1 mg denně ve formě fluoridu sodného nebo vápenatého).

   Nedostatek způsobuje zubní kaz a poruchu ukládání Ca do kostí.

   Výskyt: fluoridovaná voda a

     mořské ryby

   

   

   Měď (Cu)  (DDD je 1,3 - 2,0 mg)

   Tento esenciální prvek se jako složka celé řady enzymů podílí na mnohých metabolických
   pochodech organismu a na buněčném dýchání, většinou společně se Zn.

   Deficit způsobuje anémii, neuropatie, poruchy imunity, růstu vlasů a nehtů, arytmie.

   Výskyt: maso, vejce

                 luštěniny

   

   4.2.3 Stopové prvky

   

   Molybden (Mo) (DDD je 150 - 350 µg)

   Molybden se podílí na spoustě dějů v organismu.

   Nedostatek se projevuje  tachykardií, poruchami zraku, snad má i za následek zvýšenou kazivost
   zubů.

   Výskyt: játra, ledviny  

                 ovesné vločky, rýže

   

   

   Chrom (Cr) (DDD je 50 - 200 µg)

   Mezi biochemické funkce chromu patří inzulínová aktivita, genová exprese, lipoproteinový
   metabolismus.

   Klinický deficit způsobuje glukózovou intoleranci a periferní neuropatii.

   Výskyt: maso, sýry

                 pivovarské kvasnice, pšeničné klíčky, ořechy

   Jód (I)  (DDD je 100 - 300 µg)

   Jód je důležitý pro syntézu hormonů štítné žlázy. Ovlivňuje a reguluje celý řád fyziologických
   procesů.

   Klinický deficit způsobuje hypothyreoidismus v dospělosti, kretenismus u dětí a strumu.

   Výskyt: mořské ryby a produkty z nich, vejce, mléko

     jodidovaná sůl

   

   

   Selen (Se)  (DDD je 40 až 70 µg)

   Selen je stopovým prvkem, který je nevyhnutelným pro mnohé procesy v organismu a kromě
   důležitých funkcí je významnou antioxidační látkou v těle.

   Nedostatek se pojevuje zhoršením antioxidační a imunitní obrany, anémií, myopatií kosterních
   svalů a srdce.

   Výskyt: mořské produkty

                 v obilovinách závisí na obsahu Se v půdě

   

   

   Kobalt (Co) (DDD je 5 - 10 µg)

   Kobalt je součástí vitaminu B[12].

   Klinický deficit způsobuje poruchy krvetvorby a neuropatii.

   Výskyt: zelenina, celozrnné výrobky

   Na trhu je k dispozici škála minerálních a vitaminových potravních doplňků. Z řad předních
   odborníků na výživu se však ozývají kritické hlasy o biologické využitelnosti, a tím účinnosti
   těchto preparátů. Přednostně se doporučuje příjem minerálních složek i vitaminů v jejich
   přirozené formě v potravinách.

   Spotřebu vitaminů u jednotlivých sportovců je obtížné určit přesně, záleží na typu sportu a
   jeho frekvenci. Obecně platí, že sportovci potřebují vyšší příjem B-komplexu (hlavně vitaminu
   B[1]), protože se zvyšuje metabolický obrat, a zvýšené normy vitaminu C v důsledku zvýšené
   oxidace, která s sebou přináší i větší vliv volných radikálů. Celkově by se tedy dal doporučit
   denní příjem anitioxidantů. Suplementace vitaminů je u sportovců velice oblíbená. Sportovní
   zatížení většinou ale potřebu vitaminů nezvyšuje. Platí totiž pravidlo, že čím více cvičíme,
   tím více i jíme, tudíž více vitaminů konzumujeme.

    Z minerálních látek by měl být zvýšený příjem železa, které se v těle vyskytuje ve třech
   formách – jako zásobní Fe (slezina, játra a kostní dřeň), transportní Fe (přenášené
   na bílkovinném nosiči) a železo přenášející kyslík (hemoglobin v krvi a myoglobin
   ve svalech). V případě závažného poklesu hladiny hemoglobinu mohou jedinci pociťovat
   zadýchávání již při mírné zátěži. Další významný prvek pro sportovce je vápník, jelikož kostní
   tkáň podléhá neustálé přestavbě a pravidelné cvičení vede ke zvýšené mineralizaci,
   což může oddálit vznik osteoporotických zlomenin. Nedostatečný přívod Ca může negativně
   ovlivňovat optimální stav kostí. Co se týče hořčíku, jeho doplňování by mohlo předcházet
   svalovým křečím při zátěži, zinek pomáhá odstraňovat oxid uhličitý ze svalů během cvičení
   a chrom napomáhá údajně spalovat tuky.

           (1,11,20,28,29)

   
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX




   Abstrakt – česky

   

   Bakalářská práce na téma „Sportovní doplňky“ pojednává o hlavních látkách užívaných často
   při sportu. Mimo jiné obsahuje krátký přehled o základních živinách (makronutrientech), jako
   jsou bílkoviny, sacharidy a lipidy, a o mikronutrientech, které zahrnují vitaminy a minerální
   látky. Hlavní náplní této práce je především popis jednotlivých sportovních doplňků - jejich
   chemické složení, účinky na organismus, a to nejen při fyzické aktivitě, doporučené dávkování,
   popř. vedlejší účinky a výsledky studií při užívání jednotlivých suplementů. U nejznámějších a
   nejpoužívanějších doplňků je krátká zmínka i o historii.


   Abstrakt - anglicky

   

   The Bachelor Work entitled “Sport Supplements” discusses the major substances often used
   during sport activities. Among others it contains a short overview of the basic nutrients
   (macronutrients), such as proteins, carbohydrates, and lipids, and about micronutrients, which
   include vitamins and mineral substances. The major contents of this work is above all the
   description of various sport supplements – their chemical composition, their effects on the
   organism (not only during a physical activity but in general), their recommended dosage, as
   well as their side effects, and the results of diverse studies about the usage of various
   supplements. When the most famous and most often used supplements are discussed, there is a
   short reference to their history, too.

   

   

   Osnova bakalářské práce

   

    1 Úvod
                                                                                                                      
   10

   

    2 Legislativní předpisy                   
                                                                          11       

   

    3 Makronutrienty (Základní
   živiny)                                                                      12

    3.1
   Bílkoviny                                                                                                           
   12

   3.1.1
   Aminokyseliny                                                                                     
   14

    3.2
   Sacharidy                                                                                                          
   14

    3.3 
   Lipidy                                                                                                                
   16

   

    4 Mikronutrienty                
                                                                                     19

    4.1
   Vitaminy                                                                                                            
   19

   4.1.1 Vitaminy rozpustné
   v tucích                                                                   20

   4.1.2 Vitaminy rozpustné ve
   vodě                                                                   22

    4.2 Minerální
   látky                                                                                                   
   25

   4.2.1
   Makroelementy                                                                                    
   25

   4.2.2
   Mikroelementy                                                                                     
   27

   4.2.3 Stopové
   prvky                                                                                      28

   

    5 Sportovní
   nápoje                                                                                                
   31

    5.1 Iontové
   nápoje                                                                                                   
   31

    5.2 Energetické
   nápoje                                                                                            
   32

   

    6 Sacharidové
   nápoje                                                                                            
   33

   

    7 Proteinové
   nápoje                                                                                              
   34

    7.1
   Kaseiny                                                                                                             
   34

    7.2 Proteiny
   syrovátky                                                                                             
   34

   7.2.1 Syrovátkový bílkovinný koncentrát (WPC)                                            35

   7.2.2 Syrovátkový bílkovinný izolát (WPI)                                                    
   36

   7.2.3 Syrovátkový bílkovinný hydrolyzát (WPH)                                            36

    7.3 Proteiny
   bílku                                                                                                     
   36

    7.4 Sojový
   protein                                                                                                   
   37

   

    8
   Glutamin                                                                                                             
   38

    8.1
   Historie                                                                                                              
   38

    8.2 Účinky
   glutaminu                                                                                    
   38

    8.3 Glutamin a
   sport                                                                                                 
   39

    8.4 Proč dolňovat glutamin a ne
   glutamát?                                                                 39

    8.5
   Dávkování                                                                                                         
   40

   

    9 Arginin a oxid dusnatý
   (NO)                                                                               41

   

   10 BCAA (větvené
   aminokyseliny)                                                                        43

   10.1
   Leucin                                                                                                              
   43

   10.2
   Isoleucin                                                                                                           
   44

   10.3
   Valin                                                                                                                 
   44

   

   11 HMB (hydroxy-methyl-butyrát)                                                            46

   11.1 HMB a
   sport                                                                                                    
   46

   11.2 Studie účinků
   HMB                                                                                          
   47

   11.3
   Dávkování                                                                                                        
   47

   

   12 Kreatin
                                                                                                                 
   48

   12.1
   Historie                                                                                                             
   48

   12.2 Proč způsobuje kreatin nárůst hmotnosti?                                               
   49

   12.3 Kdy je nejvhodnější suplementace
   kreatinem?                                                    49

   12.4 Formy
   kreatinu                                                                                                 
   50

   

   13 Látky sloužící nejen jako tzv.
   spalovače                                                           56

   13. 1
   Karnitin                                                                                                           
   56

   13.1.1 Efekt L-karnitinu u pacientů s DM II. typu                                           57

   13. 2 Taurin                
                                                                                                
   58

   13. 3 Lecitin
   (fosfatidylcholin)                                                                         59

   13. 4
   Chitosan                                                                                                          
   60

   13. 5 CLA (kyselina
   linolová)                                                                         60

   13. 6 Pyruvát
   vápenatý                                                                                             
   61

   13. 7
   Chrom                                                                                                             
   62

   13. 8
   Synefrin                                                                                                           
   63

   13. 9
   tyrosin                                                                                                             
   64

   13.10 GABA (kyselina
   γ-aminomáselná)                                                                    65

   

   14 Kloubní
   výživa                                                                                                   
   66

   14.1 Kolagenní
   bílkovina                                                                                           
   66

   14.2 Glukosamin sulfát
                                                                                                
   66

   14.3 Chondroitin sulfát
   (CS)                                                                                      67

   

   15 Přírodní
   extrakty                                                                                               
   68

   15.1
   Kofein                                                                                                              
   68

   15.1.1 Účinky kofeinu                                                                       
   68

   15.1.2 Výskyt kofeinu                                                                       
   69

   15.2 HCA (kyselina
   hydroxycitronová)                                                                      70

   15.3 MSM
   (methylsulfonylmethan)                                                                            
   70

   15.4 Tribulus
   terrestris                                                                                   
   71

   15.4.1
   Historie                                                                                   71

   15.4.2 Účinky
   tribulusu                                                                                  72

   

   16 Jiné
   látky                                                                                                           
   73

   16.1 Koenzym
   Q10                                                                                                  
   73

   16.2 Ginkgo
   biloba                                                                                                   
   74

   16.3
   Antioxidanty                                                                                                     
   74

   16.4 Bikarbonát (hydrogenuhličitan
   sodný)                                                                 75

   16.5
   Inosin                                                                                                               
   76

   16.6
   Karnosin                                                                                                           
   77

   

   17
   Závěr                                                                                                                  
   78

   

   18
   Literatura                                                                                                          
   79

   
   

   Zkratky použité v bakalářské práci

   

   AK – aminokyselina/y

   Ala – alanin

   Arg - arginin

   Asn - asparagin

   Asp – kyselina asparagová, aspartát

   ATP – adenosintrifosfát

   CNS – centrální nervová soustava

   CP – kreatinfosfát, fosfokreatin

   Cys - cystein

   DDD – doporučená denní dávka

   DM – diabetes mellitus

   Gln - glutamin

   Glu – kyselina glutamová, glutamát

   Gly – glycin

   HDL – lipoproteiny o vysoké hustotě (High Density Lipoproteins)

   His - histidin

   Ile – isoleucin

   LDL – lipoproteiny o nízké hustotě (Low Density Lipoproteins)

   Leu – leucin

   Lys - lysin

   Met – methionin

   MK – mastná/é kyselina/y

   Phe – fenylalanin

   Pro - prolin

   Ser – serin

   Thr – threonin

   Trp - tryptofan

   Tyr - tyrosin

   Val – valin

   WHO – Světová zdravotnická organizace

 4fitness.cz

 

Informace, objednávky

Jsme tu pro Vás
Po - Pá 10 - 17h
Feel free to contact us
in English

e-mail: obchod@4fitness.cz
kontakty / mapa


tel.: +420 770 110 650

Prodejna Brno
tel.: +420 778 745 948

Akce / novinky

Všechny novinky

Volíme protein a kreatin
  • Protein a kloubní výživa,
    kreatin byl dnes převzat. Vaše proteiny jsou nejlepší. Vláknina na hubnutí je maximální spokojenost.
    Kolagen míchám s kreatinem a budu se těšit na příští objednávku.

  • Vaše vláknina na hubnutí přišla. Kolagen se hezky rozpouští. Přeji do Nového roku pevné zdraví.

  • Protein a kloubní výživa,
    chci poděkovat za vynikající Tyčinky a výrobky skvělé kvality. Máte dobré ceny.

  • Jen potvrzuji, že kreatin dorazil, i vláknina na hubnutí. Kvalitní proteiny jsou v dnešní době docela vzácné.
    Děkuji za transakci. V nejbližší době budu objednávat další zboží s kreatinem.

  • Protein a kloubní výživa pane bakaláři určitě můžete uvést na Vašich int. stránkách.

  • Z vlastní zkušenosti chválím ceny i kolagen. Vždy blesková dodávka s kreatinem.

  • Jen samé jedničky tomuto kreatinu, už jsem tu kreatin nakupoval několikrát a vždy spokojen.....Dobrý i kolagen.

  • Zboží dnes dodáno, kloubní výživa a proteiny.
    Velmi dobrý kolagen. Hodnotím vstřícnost a rychlost omega 3.
    Ještě jednou chválím kolagen a do budoucna si přeji tyčinky s kloubní výživou.

  • Protein i kloubní výživa přijetí Tyčinky potvrzuji. Vaše proteiny na hubnutí jsou vláknina a kolagen?
    Velice si cením Vašeho profesionálního přístupu k omega 3 zpracování. Ještě jednou velice kolagen.

  • Protein a kloubní výživa,
    kreatin se rozpouští skvěle, i vláknina na hubnutí dorazila.
    Blahopřeji ke krásným novým a praktickým obalům!

  • Protein dnes obdržel objednávku kloubní výživa. Vaše proteiny jsou suprové a hlavně fungují a ještě ta doprava-balada. Už jsem váš stálý zákazník.

  • Protein a kloubní výživa, chci Tyčinky a moc poděkovat za omega 3 a bezproblémové omega 3. Včera v poledne jsem objednala a dnes ráno už obdržela kreatin...neuvěřitelné a super..... ještě jednou moooc. kolagen.

  • Kloubní výživa,
    protein tyčinky moc chutná. I kolagen. Tak bleskurychlé dodání omega 3 jsem opravdu nečekala a jsem velmi příjemně překvapena. Určitě se s důvěrou obrátím!

  • Přeji úspěšná kloubní výživa a jen tak spokojené zákazníky jako jsem já, s kreatinem.

  • Protein a kloubní výživa,
    zásilku už mám doma,kolagen je za omega 3. Dodané zboží, proteiny jsou super, příště až budu objednávat, tak jedině u Vás.
    Ještě jednou kolagen.

  • Protein a kloubní výživa, jen chci poděkovat za to, ze vaše proteiny jsou a doufám že i dlouho budou skvělé. Ty ceny jsou opravdu příjemné,budu nakupovat už jen u vás. S kreatinem.

  • Protein večer,
    kreatin mi dnes dorazil. Moc díky za bezvadné zboží, kolagen a rychlost. Tyčinky určitě ráda vyzkouším. Tyčinky proteinové.

  • Protein a kloubní výživa,
    včera mi byla doručena má vláknina na hubnutí.
    Zároveň tyčinky a kolagen. Tímto děkuji za omega 3 a bezproblémové omega 3.
    S kreatinem a přáním hezkého dne

  • Protein a kloubní výživa,
    je kolagen jak má být. Vše bylo dobře zabaleno i vláknina na hubnutí.
    Se všemi objednanými proteiny jsem spokojen po všech stránkách. Těším se na nový kolagen a přeji celému Vašemu týmu tyčinky a kloubní výživu, jen tak dále.
    S kreatinem.

  • Tyčinky a kloubní výživa,
    kolagen obsahuje tyčinky za omega 3.Dokonce mně omega 3 mé objednávky přivezli až domů, což se mně u ,,České pošty,, stane
    z deseti zásilek sotva 2x..Kolagen.

  • Krásný protein a kloubní výživa,
    Ráda bych kolagen a vyjádřila své tyčinky za servis, s jakým se u Vás tyčinky a za skvělé ceny prodávají!
    Mnou nově objevená tyčinka Tvrďák je přesně podle mého gusta a protein WPC60 má dokonalou mléčnou chuť!

  • Protein a kloubní výživa,
    už mám zboží doma.
    Kolagen moc příjemně funguje. Díky za změnu omega 3 dodání, jste super.
    100% budu v budoucnu nakupovat u Vás!
    S kreatinem.

  • Mnohokrát děkujeme za omega 3 z naší objednávky. Také děkujeme za milý Omega 3 dárek. 4 cereal mix, moc mi chutnají, zdá se že se stanou mým oblíbeným produktem.
    Těšíme se na další tyčinky.

  • Protein a kloubní výživa, včera jsem objednal a dnes obdržel objednaný kolagen. Vláknina na hubnutí doručena ok. Ještě doručení tyčinky kolagen a je to. Stejně tak kolagen za omega a zodpovězení telefonických dotazů omega 3. Získali jste dalšího spokojeného zákazníka.


Všechny názory
Ostatní odkazy


Fakturační údaje

Fakturační údaje:
4FITNESS s.r.o.
Příkop 843/4
BRNO-STŘED, ZÁBRDOVICE
602 00 BRNO 2

IČ: 04213815
DIČ: CZ04213815



Bankovní spojení:
Pro Českou republiku
FIO: 2900820724/2010
Pro Slovensko
IBAN CZ3720100000002901024789 SWIFT FIOBCZPPXXX

Výdejní místo

4fitness.cz
Pionýrská 3, Brno
602 00
mapa

Kontakty

tel.: (+420) 770 110 650
e-mail: obchod@4fitness.cz
Provozní doba internetového obchodu:
Po - Pá 09-18h

Design 2011 www.matlocha.cz
Partneři 4FITNESS.cz: