Obecný návod na zacházení s proteiny, aminokyselinami

Některých aminokyselin může být v bílkovině nadbytek

oproti jiným, kterých je nedostatek. Nadbytečné aminokyseliny tělo nedovede skladovat, a jsou složitě vylučovány z těla (deaminovány a vylučovány jako močovina), což je zatěžující proces.

Příliš vysoký příjem bílkovin

- tedy proteinů, pro které už není v těle využití, je podle stejné logiky zatěžující. Proto by příjem proteinů, aminokyselin měl být v rozumných porcích dle návodu a v pravidelných porcích (myšleno i ze stravy). To, že aminokyseliny nemohou být skladovány také znamená, že se jimi nelze předzásobit. Jinými slovy to znamená, že bychom měli jíst během dne každé dvě hodiny stravu pestrou na bílkoviny, tuky a sacharidy – tak jak doporučuje Světová zdravotnická organizace. 

Příklad ze života: Pokud se bude kulturista první polovinu dne stravovat pouze na přílohách, salátech a tak podobně, tak mu ty nepřijaté bílkoviny budou chybět a už to ničím nedožene. I kdyby po zbytek dne jedl samé bílkoviny. Takže neporoste jak by si představoval.

Řešení: První a nejsprávnější řešení pro kulturistu je, mít dokonale sestavený jídelníček, připravená jídla, svačiny. Druhé řešení je, mít proteinový prášek neustále při sobě a ten vypít spolu s každým jídlem, které neodpovídá navrženému jídelníčku. Třetí a nejpraktičtější řešení je, nosit při sobě proteinové tyčinky a každou sníst spolu s jedním běžným jídlem. Řešení dvě a tři není ideální co do pestrosti stravy. Ale představuje řešení pro zvláštní stravovací režim kulturisty.

Každý protein má jiné koncentrace aminokyselin

Typy proteinů a jak se mezi nimi zorientovat?

Těch proteinů je řada. Proč se jich nabízí tolik? Musí mezi nimi být nějaký rozdíl. Samozřejmě rozdílů je spousta, ale nás budou zajímat rozdíly v účincích pro použití ve sportovní výživě.
Takže velmi zjednodušeně to bude

1.) využitelnost, nebo jinými slovy kvalita proteinu - odpovídající požadavkům pro růst svalů

2.) rychlost za jakou je bílkovina strávena a roznášena krevním řečištěm (samozřejmě v řečišti už nikoliv komplexní bílkovina)

K prvnímu kritériu potřebujeme tabulku tzv. aminogram a pak kvalitní referenční protein se kterým budeme srovnávat. Například protein celého vejce.

Pozn.: Mezi proteiny patří samozřejmě i kolagen. Tento ale stojí stranou tématu našeho článku, proto se mu blíže nevěnujeme.

Druhé kritérium lze jednoduše vypsat od „nerychlejší“ bílkoviny po tu „nejpomalejší“: hydrolyzát syrovátkové bílkoviny DH32, nebo hydrolyzát kaseinu DH39, hydrolyzáty syrovátkové bílkoviny s DH nižším než 32, syrovátkové bílkoviny CFM, sójové izoláty, vaječný bílek pasterovaný, mléčný protein MPC, micelární kasein MCC, kaseinát vápenatý.

(seznam těchto bílkovin není úplný, existují ještě spousty koncentrátů rostlinných proteinů)

Nejpomalejší neznamená nejhorší a naopak. Záleží zkrátka na použití – co od proteinu chceme a v jaký moment ho použijeme. Rychlost je vyžadována hned po sportu. Pomalá bílkovina je žádaná pro zasycení na delší dobu zejména přes noc. V každém případě vždy přijmeme stejnou porci bílkoviny – dejme tomu 30 g a rozdíl bude pouze v tom, že u pomalé bílkoviny ji bude mít tělo celou využitou až za 6 –7 hodin. Kdežto u rychlé bílkoviny ji bude mít „hned“.

Čímž se vracím na začátek tohoto článku:

Nezapomeňte, že přemíra bílkovin tělo zatěžuje, unavuje a může mu škodit.

Každý protein má jiné koncentrace aminokyselin

 

 

Ajax loader